Stále je co objevovat.
Nenechte se zmýlit. Označení fialový čaj není kategorií ve smyslu, v jakém rozumíme čajové druhy podle způsobu zpracování (zelený čaj, červený / černý, bílý, modrozelený, žlutý, zrající), nýbrž je to pouze odkaz na daný kultivar.
Recenze again. Žádná novinka, žádná převratná pecka, ale dobrá a důstojná světlota.
Tahle ruská dýmkařská záležitost mne nadchla už před
nějakým časem, a o to jsem raději, že se s ní konečně setkáváme i na
oficiálním českém trhu.
Je
to černotka, ale do kolen vás nedostane. Tabák rozhodně není silný, ba vlastně dokonce vůbec není silný, a
věřím, že ho zvládnou i podprůměrní světlotáři. Chuťová složka je
naproti tomu velmi výrazná a věrná. Je to až přesycené chutí, ale ne
nepříjemně (mně např. občas vadí chuťová výraznost ruského Musthave).
Tabákový podtón v ní najdeme, ale v mých session se brzy vytratil, nebo
jsem jej jednoduše přestala vnímat. Nebyl příliš dominantní, takže pokud vám
běžně vadí, tohle by u vás ještě mohlo projít (ani já nejsem jeho
fanouškem).
Kdysi jsem na Instagrmu sbírala tipy na téma, a padl mi tam návrh na čištění čajového nádobí. Dostávám se k tomu, konečně, a beru to primárně podle sebe a toho, co mám doma.
S mužem jsme nedávno u dýmky nahodili tématickou debatu. Co vzniklo?
Díky Aleškovi za fotku
Osobně sice nejsem ze zdravotního hlediska zastáncem popíjení ledových nápojů, ale zároveň jsem také těžkým morousovitým odpůrcem letních veder. Když je nejhůř, nějakou tu ledovou (či zkrátka chladnou) variantu čaje si pro akutní snížení teploty ráda připravím.
Možností, jak na to, jest vícero. A omlouvám se, nemám příliš velkou zásobu fotografií na toto téma.
Tohle zas nebude o čaji.
Abych řekla pravdu, letošní rok je pro mě spíše rokem dýmkařským, než-li čajařským, co se týče aktivního zájmu. Čaje stále popíjím prakticky denně, ale je to pro mne již stálý a přirozený svět. Je tam teorie, praxe, jistota. Neříkám, že neochvějná a stoprocentní, a že už není, co se naučit, ale přeci jen jsem nad tím pár let strávila. A jak to říct jinak - na momentálním levelu jsem dlouhodobě spokojená, nemám již potřebu se posouvat a objevovat nové věci ve směru čajovém tak rychle. (ale třeba mi dá nadcházející Čajomír nějakou akutní inspiraci).
Aby však to nepůsobilo až příliš líně a zaostale, dodávám, že mě letoší jaro / léto celkem baví zelené Japonsko a obecně porovnávání macerovaných čajů.
Dýmky jsou pro mě ještě částečně takovým nově objeveným světem, ačkoli už je to nějakých sedm let, co jsem si poprvé potáhla z Top Marku. Dlouhé roky byl můj přístup vyloženě jednotvárný, zcela neprogresivní, až jsem s tím málem sekla, jak mě to nebavilo, ale vlastně to bylo celé jen o tom, že v mém okolí nebyly správné informace a přístup.
Naštěstí a naneštěstí (co si budem - další závislost, peněženka pláče) se to zvrtlo. Cosi jsem zmínila v předchozím článku.
Po hodinách pročítání temných a tajných dýmkařských diskuzí a fór jsem se dala spíš na cestu vlastní praxe, tu a tam se soukromou poradou.
Dneska o korunkách.
Serbetli Ice Melon Tangerine + Maridan Alpine Rush. Vícero melasy, chladivý efekt velmi žádaný, tepelně odolnější světlé tabáky v mixu - volba padla na glazovaný phunnel.
