Mně nejmilejší tabáky

Od posledního článku se nám skoro pomalu blíží rok, ale nedá se nic dělat. Dávno jsou pryč doby, kdy jsem na jiných adresách blogovala ještě relativně aktivně. Aktuální téma o čajích a dýmkách je pro mne spíš takové odpočinkové mezi historickými elaboráty a soukromými dílky, kterým se věnuji většinu roku.

Vodní dýmky jsou pro mne srdcové skoro stejně, jako čaje, ačkoli mohu s klidným svědomím říci, že kdybych měla něco upřednostnit, vždycky to budou čaje. S obojím se začala naráz prakticky ve stejný den, ale dýmky jsem vždycky tak trochu vedla až na druhé koleji. Aktuální zájem je pro mne trochu relativní novinkou, kdy jsem tomu koníčku přihrála trochu větší váhu, a vymanila se z okovů svého čajovnického okolí, v němž byly brány jen jako jakýsi podřadný doplněk.

Je krásné vedle čajů zjišťovat, že i dýmky mají svou  rozmanitou historii, že jde naprosto o stejně zajímavou alchymickou oblast, a pořád je co objevovat. Záleží úplně na všem. Na stavbě a materiálu těla dýmky, na tvaru a materiálu korunky, na tom, jak se ten tabák do korunky nahází, jak se upraví, do čeho se dají uhlíky, jaké uhlíky, jak s tím manipulujeme a prostě... je to úplně o všem, o každičkém detailu. A to mě baví.

Není to levný koníček, ale koneckonců, to ani čaje ne. Za obojí se dá utrácet stejně dobře.

A jako jsem v předcházejícícm článku představila své nejmilejší čaje, nyní se vrhnu na tabáky. Protože opět, jako u čajů, co osoba, to jiný individuální styl, který může být inspirativní i odrazující.

P.S. - jop, dýmkařina je opravdu těžce individuální, na což se v dýmkařských fórech narazí dnes a denně. Protože co jeden nabije do klasiky na fluff s alobalem, dá jiný do phunnelu na dense pod HMS. A pro oba je samozřejmě ten jediný správný způsob. To je samozřejmě extrémní případ, ale zmiňuji to především pro ilustraci. Co vám poradí jeden dýmkař, nad tím se druhý může trochu kysele ušklíbnout. Stává se. Vždycky je nejlepší zkusit to, pak zas tamto, a nakonec si z toho vyvodit závěr podle sebe.

Obecně: Dýmka mě baví kvůli chuti a dýmu, sílu nevyhledávám. Podle toho volím tabáky a styl jejich nabití, které může výše zmíněné faktory korigovat.

Čistá chuť tabáku, která se většinou záměrně ponechává v "černotách" společně vedle doplněné příchuti, pro mě není podstatná, a spíš ji nemusím. Výjimkou je Tangiers.

Nemám preferenci černého tabáku nad světlým anebo naopak. Mám to tak 50:50, baví mě obojí.

Ideální délka session je pro mě cca okolo hodiny. Když něco vydrží déle, je to super, ale nepřijde mi vhodné to přehánět, protože už se nám tou dobou z tabáku začíná uvolňovat to, co úplně nechceme. Snažit se o co nejdelší session není cool.

Mám ráda mátu, ale spíše čistou, než v mixech. Berou mě citrusy, tropické mixy, dezertovky. Úplně nemusím směsky lesních plodů, ale samostatná borůvka nebo malina může být.

          A konkrétně...

         LIST OBLÍBENCŮ

Tangiers

Černokněžnický tabák z Ameriky ve čtyřech různých řadách dle síly (jedna obsahuje mimo nikotinu i navíc dodaný kofein). U nás se k němu dostanete v některých podnicích a přes tety a strejdy. Komu se dostane do ruky poprvé, je třeba vědět, že má takové speicifikum - nutnou aklimatizaci. Jinak nechutná jak má, a taky úplně nevoní.

Mně je tenhle tabák hrozně sympatický. Dá se kouřit asi na tisíc způsobů, mají asi tisíc příchutí (dobře 119, co vím aktuálně naposledy), a neměla by to být ani úplná sračka, co se složení týče. Spolu s  WTO asi teoreticky to nejpřírodnější, k čemu se ve světě dýmkařině lze dostat, říká se. (říká se, páč já ten rozbor neviděla,  a nikdo ho asi neuvidíme)

Domů ho většinou nekupuju, balení 250g, které se obvykle "objevuje" je na mě moc, a nemám se moc s kým dělit (sad story). Nějaký čas tu byly kolkované 25g, ale o ně nebyl vzhledem k ceně zájem. Za mě škoda, bylo to ideální degustační balení. Já si velké balení naslepo kupovat odmítám, takže si na něj většinou zajdu leda tak do podniku.

Patřím k týmu přívrženců Cane Mint, samotný je nej.

WTO (úplně horní fotka)

Ok, tohle je hodně drahý. Když se podíváte na ceny v Rusku, rozpláčete se při porovnání s českou kolkovanou cenou, ale což. Každopádně je to taky hodně zajímavý. Někdo tomu říká tabákový kaviár, pro mě je to zase fajn tabákové koření. Sýr, sušená rajčata, bergamot, černý rybíz, malina, kola, portské víno...všechno je možné. Jen mi tam chybí třešeň a borůvka.

Jedná se o doutníkové listy. Opět je zde několik sérií dle síly, původu použitých listů a doby fermentace. Já mám zkušenost jen s Caribbean Blend, ve které jsou mně nejsympatičtější příchutě, a navíc je prý pro holky, tak proč jako ne. Opravdu je to slaboučké, nezkušení by se nemuseli bát.

Teoreticky je to to úplně nejpřírodnější a nejkvalitnější, co můžete hodit do korunky. Můžete jej nabít samotné, do shotové korunky, kam dáte tak 5 - 8g (za mě fajn Upper Burley Shot s HMS nebo alobalem). Nebo použít do mixu. Má ohromnou tepelnou výdrž, takže dobře doplňuje třeba Tangiers nebo Element. Já si to párkrát dovolila mixnout s Al-Fakherem, a zatraceně, bylo to dobrý.

... Tak, a teď už mi nikdo nic neprodá. :(

Element 

Černý tabák z Ruska. Elementy mají samozřejmě čtyři série. Nejslabší je vzduch (světlá verze), následuje voda a země, končí to ohněm (jak apokalyptické), který zatím není ani vydaný. Osobně preferuji vodní sérii nad tou zemskou, je trochu slabší, nemá tak výrazný tabákový ocas a její příchutě se mi zdají (zcela subjektivně, samozřejmě) a něco lepší.

K testování vzduchu se teprve dostanu, ale vidím to též nadějně.

Naprosto zbožňuju jejich ananas, je to zatím můj top favorit z živlového portfolia.

Sebero

Opět černé Rusko, ale ne již tak typické. Tenhle tabák není silný, jakože vůbec, a za mě má velmi výraznou chuť (alespoň mnou odzkoušené příchutě a stylu nabití, co jsem zkoušela), přičemž tabákový podtón v ní sice nalezneme, ale brzy mizí (zdá se mi). Cloudů to má moc, možná víc, jak Maridan (viz níže). Dá se v nich utopit, připadám si pak jak Poutník nad mořem mlh ze slavného romantického obrazu Caspara Davida Friedricha.

Maridan

Za mě asi aktuálně nejlepší světlý tabák, co lze na českém trhu vyhrabat (ale možná jej překoná Element Air?). Německý původ. Super vytrvalá chuť i dým. Prý obsahuje i med (neověřené info), což z něj také možná dělá právě takovou mňamku.

Nevím, říkává se, že pár let nazpět byl mnohem lepší, ale to už osobně nemohu posoudit. Nemám odzkoušené celé dostupné portfolio (okay, neměla jsem jen Kauzi, Rude Bear a TT breeze), zatím mi ale chutnalo všechno (Rosy Cheeks = úplná nirvána, ale s tím nemusíte souhlasit). Jediným zklamáním pro mě byl zatím Tingle Tangle, což jest obecně hodně vychválená legendární příchuť. Mně bohužel přišla poněkud nevýrazná. To už se mi zdál lepší Ringle Rangle od True Passion, který se jí zcela neskrývaně inspiroval.

Al-Fakher

Tohle je nostalgická záležitost z Arabských emirátů. Nemám ráda zbytečně dobarvované (červené) tabáky, ale u tohohle dělám výjimku. Opět tabák tisícero příchutí na tisíc a jednu noc, ale původní sortiment nám tu postupně kvůli lecjakým nařízením prořídl. Pamatuju si pomeranč, jahody se smetanou, černý hrozen z Golden edice a ledasco jiného. Kouřila jsem to jako čajovnické škvrně, a dnes upřímně nevím, jestli by mi to ještě chutnalo, ale z toho, co tu kolkovaně zbylo, si občas přeci jen něco ráda dám. Třeba bílé hrozno či kiwi. Nebo taky Double apple, což je vlastně takové synonymum Araba, a musí to znát asi každý, kdo měl někdy dýmku v čajovně. Dávám to po staru pod alobal.

Nakhla

Tu si tady trochu odložím, není to jednoduchá situace. Egyptská Nakhla jako taková už totiž v původní podobě neexistuje, ačkoli jde o nejstarší společnost, co vůbec s ochuceným tabákem do dýmky začala. Když máte štěstí, tak se k nějaké historické originální krabičce dostanete. Třeba k příchuti Earl Grey, kardamon, mandarinka, citrón, růže, čokomint atd. Nesejde na tom, že jsou 11 let staré. Jsou sušší, ale nabít se to dá. Ne, nebude vám zle, ale samozřejmě...  ono dobré bylo jak co. A co jo, to se dostalo do legend.
Prý se pomalu v omezené míře bude navracet, ale jak a kdy to dopadne, těžko říct. EG ani Black Tropic ale asi nebude.

***

LIST NEOBLÍBENCŮ

Když už jsme u toho...

Darkside

Tenhle černý ruský tabák fakt nemám ráda, ačkoli většina dýmkařského světa si z něj dělá další náboženství. Prostě mi nejede.

Afzal

Světlý tabák. Tuším, že z Indie.
Ok, sice jsem měla jen dvě příchutě, ale už to nikdy v životě nechci vidět. Earl Grey mi od nich nechutnal, a pak jsem zkusila cosi s názvem Pan Masala Supreme, což je příchuť vonných tyčinek. Indických vonných tyčinek. Já bejt blicí typ, tak onehdá asi hodím. Naštěstí blicí typ nejsem, ale i tak mám z toho trauma.

Golden Pipe

Tohle nám dlouho strašilo v čajovně během období, kdy většina tabáků zmizla zkvůli novým regulím z trhu. Bylo jen Medité, a pak se objevila zlatá fajfka. Tahle německá firma má prostě jenom ledové mixy, všechno svěží. Zpočátku mi přišlo pár příchutí fajn, ale když jsem si je dala po pár měsících znovu, nechápala jsem, co se stalo. Stálo to za vyližbuřt.

Miami Chill

Německý světlý tabák. Opět zkušenost skrze čajku. Pár hostům to chutnalo, tak se to začalo brát ve velkém. Achjo.

Medité

Na hejtu tohohle českého tabáku si někteří staví celkem fetiš. S černou řadu Noir mám zkušenost jednu jedinou, a ta je velmi špatná, ovšem v tom případě šlo spíše o zlé nabití + ohavnou várku uhlí. Fun fact: to bylo při jedné z mých posledních směn v čajovně. Přišlo to poprvé, tak jsme to hned narvali kolegovi, který se tam jen tak nepracovně nachomýtl. To, jak vypadal po pár potazích, by asi udělalo zajímavou reklamu. Já si párkrát potáhla, a bylo to tak špatný, že jsem si říkala, že to snad nikdo ani nemohl pustit na trh. Takže to házím hlavně na uhlí, které táhlo jak sviň už při rozpalování. (což nikdo předem netušil, páč se také bralo nové na zkoušku)

Světlých příchutí jsem měla pár cca před třemi lety, a bylo to relativně v pohodě. Jediné, co tomu ubíralo hodnocení, tak výdrž. Prostě malá vydrž je k ničemu, no, to nikdo nepopře.

***

NEUTRÁLNÍ

Tabáky, ke kterým jsem se nedostala, nebo od kterých jsem vyzkoušela jen 1 - 2 příchutě, samozřejmě neuvádím. Pak jsou tu ale takové, které beru celkem neutrálně, tzn. občas si od nich cíleně něco dám, ale jako značka mne celkově neoslovily, nenadchly...

Ale... zase ani neurazily.

True Passion

Vampire Nights a Ringle Rangle jsou prima. Připomínají mi začátky s mou druhou dýmkou.

Zomo

Spiced Chai a Banana Cinnamon jsou docela zajímavé kořeněné skoro-dezertovky. Mají také super mátu s cukrovou třtinou alá Cane Mint (Strong Mint).

Adalya

Kdysi jsem si občas ráda dala  Love 66 nebo Hawaii. Nedávno jsem zkoušela Rasputina (malinu s guavou) jakožto novinku letošního roku. Nebylo to vyloženě zlé, takový dívčí lepihub s výraznou vůní a překvapivě jemnou chutí. Nic, co bych vyloženě doporučila, ale dokouřit se to dá.

Aktualizace 14.9.2020: tvl, ten dívčí lepihub to zabil, co mě to proboha napadlo??? 

 

Musthave

Slaboučká Ruská černota. Za mě not great, not terrible. Občas mi přijde trochu chemický, občas fajn. Mým oblíbencem je Kiwi Smoothie.

***

Bohužel, ne všechny uvedené tabáky u nás seženete s českým kolkem. Ale kdo hledá, najde.