sobota 14. září 2019

Mně nejmilejší čaje a nečaje

Mě čaj jednoduše baví. Je to můj (obvykle) každodenní společník, a kdybych ho neměla, asi už beru drogy.
Dobrý no, to bylo profesionální.
Radši k věci.

V tomto článku se vynasnažím o jakýsi přehled mých oblíbených čajů, toho, co vlastně piju, po čem zkrátka jedu a co je to moje. Nejde o žádný návod či poučování, je to čistě osobní věc. Ale well - od toho přeci blogy (dříve takřečené blogísky) přece jsou.




Pro přehled bych jako první chtěla zmínit, kde vlastně čaje kupuji.

1) Nejčastěji nakupuji čaje v Dobré čajovně (tzn. od Spolku milců).
A teď proč...
Mám to blízko, a jsem i celkem spokojená s kvalitou jejich čajů (ačkoli u japonců brblám, že maj málo umami). Beru od nich své stálice (Assam c.t.c, Tung Ting, Tie Kuan Yin Supergrade, Moli Hua Cha, Wu-Long atd.).
Vždycky vím, co tam seženu, a mohu se téměř spolehnout, že ten čaj, který mi před rokem chutnal, si od nich budu moci pořídit znovu (nezohledňuji teď výjimečně případy, kdy může být čaj znenadání vyřazen z nabídky).
Občas jsem už zaslechla pár vztečků na to, že se jejich nabídka nijak výrazně nemění a je pořád nudně konstantní (což ale není úplně pravda, ale chápeme, někteří lidé žijí rychlostí blesku, a chtějí změny z týdne na týden). No ale právě! Hory a hromadu eshopů i čajek točí zboží, točí a točí, a než se nadějete, tak to, co chcete, už není možné sehnat znovu. To se zde (většinou) nestává. Mám-li to shrnout, chci-li jistotu, jdu do DČ. Chci-li experiment, ohlédnu se jinde. Easy.



2) Ostatní čajovny a čajové festivaly
To znamená jednou ročně na Čajomírfestu, jednou na Čajůfestu a občas leckde po výletech.
V čajovnách se obvykle snažím objednávat čaje, které neznám, nebo si je běžně neskrblím doma. Nákup pak dělám podle aktuálních zásob, potřeby, rozmaru a odhadu, kdy se zase k takovému čaji dostanu, pokud vůbec.

Seance v DČ Kutná hora (Tung Ting Mild Roasted a Wooricha)

3) E-shopy
 - Čaj týdne, Long Feng, Obchodcajem,Teamountain, Rishe.eu (best japonci!) a další...
 Čaje přes odzkoušené internetové obchody beru tak jednou, dvakrát ročně.

_________________________________________________________________


V následujícím seznamu vypisuji své oblíbené čaje, které kupuji opakovaně a v určitém smyslu i pravidelně. Samozřejmě se mi již mnohokráte stalo, že jsem měla např. naprosto dechberoucí bílý čaj, který by byl mým nejoblíbenějším, ale už pro mne bohužel nebylo možné sehnat jej znovu.


Černé (červené)
- Wooricha (korejský, v chuti opravdu zřetelně čokoládovo-oříškový, na trhu značně jedinečný)
- Gruzie (prakticky všechny černé Gruzie, co jsem vyzkoušela, mi chutnaly, proto neuvádím konkrétní zahradu... připrava mi vyhovuje tím stylem, že lístky ponechávám celou dobu popíjení v konvi, necedím)
- Jin Zhen (Zlaté jehly - čajík rovněž jemně čokoládových podtónů)

Obecně se dá říci, že mi vyhovují kvalitnější černé čaje vhodné jakožto vícenálevové. "Obyčejnější" černé čaje typu Assam, Keemun, Ceylon si dávám spíše výjimečně, často s mlékem. Rize zbožňuju se třtinovou šťávou a k dýmce (pražím na pánvi, aktuálně nevlastním tureckou dvojkonev).

 Tan Yang Jin Hao, "Zlatý vlas"

Zelené
Čína
 - Lu Xue Ya (Zelený sníh - čínský čaj zpracovaný japonským způsobem, nejraději ho mám do konve na 1 nálev nebo macerovaný přes noc za studena)
 - Long Jing (Dračí studna - oblasti původu vyloženě neřeším, nejčastěji mám doma z Tygřího pramene. Na prolejvačku mi moc nejede.)

Zelenou Čínu, krom výše uvedených zástupců, abych tak řekla, nějak nemusím.  Když už, tak spíše při přípravě do konve, než-li na vícero zalití v gaiwanu / minijapanu (takže zde mi vyhovuje prakticky opačný princip, než u černých čajů).

 Long Jing "Tiger Spring"

Japonsko
 - Genmaicha (s praženou rýží)
 - Gyokuro (zastiňovaný 21-24 dní)
 - Kukicha (někdy beru lehce praženou varietu Asa Iri, je to převážně řapíky tvořený čaj)
 - Matcha (netřeba představovat)

Japonské zelenáče mám o poznání raději, než čínské, ale nijak výrazně zde neholduji jednomu určitému druhu. Uvádím však Genmaicha / Kukicha, protože si je nejčastěji kupuju domů, a  Gyokuro, protože si ho nejčastěji z japonských dávám po čajovnách. Jinak to ale různě bez přehledu střídám, jak je chuť. Prolejvačka i konev, obojí je fajn.

Kukicha Asa Iri


Oolongy
- Tung Ting (pečenou i nepečenou variantu od Milců... pečený to dokonce dotáhl v síti DČ na čaj roku 2018, ha!)
- Tie Kuan Yin (Železná bohyně, od Milců beru pečenou variantu Supergrade nejčastěji)
- Shui Xian (Vodní víla - tu cpu do konve)
- Gaba (beru z různých zdrojů, nemám konkrétní typ, ale čím víc chutná jako štrúdl s jablky a ořechy, tím líp)

Nebo to vezmem ještě jinak.

Se mnou a s oolongy je to složité (baba, no).
Jednoduše bych mohla říci, že nemám ráda ty, které jsou:
příliš světlé (nepečené, lehce oxidované... ale ľúbim přestoTung Ting)
příliš tmavé (téměř přepečené, nejvíce oxidované... ale občas si dám Černého draka )
a ty, které pochází z oblasti Wu-yi (tzv. skalní nebo útesové oolongy... ale Shui Xian mám v oblibě!).

Logicky si pak stačí říct: jo, takže střed je dobrej! Jenomže, no, dejme tomu...
Mám ráda oology typu jako jsou Gaba, Oriental Beauty, Bai Hao, z těch ještě tmavších Red oolong nebo Hong oolong. Zkrátka ty tóny zralého ovoce, švestek, rozinek a případně i čokolády, to je ono, to pravé. Jakmile však nějaký voní po sladkém ovoci, a chutná jako trpký chleba, je mi z toho blivno, fuj velebnosti. To jsem nyní zaznamenala třeba v taiwanském Gui Fei, takže nejde jen o záležitost útesáků.
Inu, kdo se v tom vyzná?

Jo a vyloženě nesnáším Feng Huang Dancong aneb Fénixe, nebo milcovský Da Hong Bao. Brrrr.

 "Černý drak" formou "dědování"

Bílé
 - Bai Lan (Bílá orchidej)
 - Bai Mu Dan (Bílá pivoňka)
 - Shou Mei (Obočí dlouhověkosti / Obočí dlouhého věku)

Z Beloušů mě to netáhne akorát k těm čistě tispovým (viz. Yin Zhen), jsou na mne zkrátka příliš jemné a slabé.
 
Bai Lan

Darjeelingy
Preferuji první sklizně. Oblíbené zahrady zde není prakticky možné řešit, protože přeci jen, žádný rok není u chuťového profilu DJ totožný s tím předchozím. Vybírám proto vždy nahodile i dle doporučnení. Druhé sklizně jsou taky fajn, ale vypiju jich značně méně. Třetí sklizně upřímně nějak neřeším, většinou se k nim ani nedostanu.

Darjeeling a čokoláda s příchutí Darjeelingu. :3


Puerhy
 - Lao Shu Bing Cha (Divočák, sheng z DČ)
 - shu v mandarince (DČ)

Ohlédnu se pár let zpátky, a vidím čajaře, který se fanaticky prolévá tmavotmavým puerhem, a na shengy nic neříká. Dnes shu víceméně ignoruji, jen výjimečně si nějaký levný povařím v mandlovém mléce a přidám med (hovado style). Naučila jsem se na shengy, ačkoli uznávám, že popíjení vývaru z hrobníkovy lopaty je víc cool.
Pravidelně, tak jednou ročně, si v DČ kupuji sheng Lao Shu Bing Cha (koláček z listů divoce rostoucích čajovníků) a ještě beru na milost shu puerh v mandarince (na náladu podzimního tlejícího listí). Jinak nemám konkrétní favority, zkouším, k čemu přijdu (např. puerhový archiv z LongFengu, slint).


101 Plantation Ancient Trees Organic Beeng z Longfeng.cz


Žluté čaje
Oblíbené nemám. Za život jsem pila všehovšudy čtyři druhy, a ani jeden z nich se mi nezapsal do srdeční čajové komory. Žel.

Ostatní (čajové směsi)
  - Yogi (... je láska, nic míň)
 Úspěch je zaručen, když použiju koření Benkor ("Dáta čaj masala"), plnotučné mléko (nejvíce se mi osvědčilo zelené bio Olma), Assam c.t.c. a med.

 -  Touarég - není nad ten s čerstvou mátou, ale upřímně, ona mně doma vždycky chcípne :(
Celkem oldschool, že.

Yogi

Nečaje
Měla bych-li zmínit nečaje, Karkade nebo Rooibos (povařený v mléce, mmm) si dám tak dvakrát do roka. Žádná sláva.

Yerba Maté
Yerba maté je taková milá rostlinka (obvykle z Argentiny, Paraguaye či Brazílie), co dokáže nakopnout stejně jako čaj, ale lehce jiným způsobem, kolikrát i mnohem výraznějším. Z vlastní zkušenosti musím říct, že většina vysokoškoláků mnohem spíše ví, co je to yerba maté (přibližně), než že čaj znamená i víc, než jen sáček. Maté se ve studentské komunitě jaksi ujalo jakožto "zkouškový dryák" (že by za to mohl Oxalis a jeho Maté IQ???). 

V matéčku se příliš neorientuji (protože prostě čaje mají přednost), ale občas si jej s radostí připravím. Zatím se nacházím ve fázi experimentování, a tak objednávám náhodné kousky z pijumate.cz. Nemám žádný speciálně oblíbený druh. V 90% případů piju zelené, občas si dám, když je chuť třeba u dýmky, pražené s karamelem. 

Meta maté, domácí čokoláda s maté,kalabasa s bombillou a... moje dvě termosky, ehm.
Btw, na kalabasy z tykve jsem celkem alergická, nemám z nich vůbec dobrý pocit (což může být těžce iracionálně subjektivní) a prostě prostě ne. :D


Tož tak.


Žádné komentáře:

Okomentovat