Jednotlivé složky a alternativy
Yogi je příjemně variabilním nápojem pro experimentování. Já už s ním vymýšlela kde co, a zde přináším dosavadní výsledky. Nemohu pravděpodobně říci, že bych některou z inovovaných variant měla mnohem raději, nežli klasickou verzi. Přesto ale, každá z nich nabízí zajímavé zpestření.
Uvádím zde i možnosti, které jsem nevyzkoušela, ale přišly mi na mysl. (směle do toho)
Pro přehled ještě jednou, jaké že jsou vlastně základní složky receptu, jež je uveden v prvním článku o Yogi - voda (pochopitelně), mléko (předpokládejme, že kravské je klasika), směs koření, černý čaj, med.
A nyní k různorodým obměnám...
Základní recept zůstává stejný
_______________________________________________________
Základní recept zůstává stejný
_______________________________________________________
MLÉKO
Živočišné mléko a smetana
Ovčí mléko. Echt verze. Pokud si tohle připravíte na horskou túru, mohli byste mít delší trvanlivost, než-li Yetti. Ovčí mléko má přibližně 6% tuku, díky čemuž: více zahřívá, podporuje lepší uvolňování látek z čaje i koření, a je samozřejmě zároveň mnohem jemnější, sametovější. S medem zkrátka božská mana, co více říct.
Kozí mléko. Hubenější a lehce kyselejší (ne nijak zvláštně znatelně, ovšem) varianta. Zde záleží na vaší toleranci a kvalitě, v jaké mléko seženete. Čím větší hygiena na farmě, tím menší kozí pachuť, to je taková jednoduchá rovnice. Na to upozorňuji především proto, že by to mohlo spoustě lidem vadit. Já nic odpudivého v dosud kupovaném mléku nezaznamenala.
Smetana. Gurmánská hutná varianta, s níž už nemám žádnou zkušenost. Pokud se neobáváte tučných mléčných výrobků, proč ne. Experimentujte. Přidává se do Yogi zrovna tak, jako mléko, ale půl litr tam asi nechrtstnete. Na internetu jistě pohledáte nějaké konkrétní recepty.
Sušené mléko. Zatím neodzkoušeno, ale nebála bych se. Pokud jste instantně založení lidé, je to jistě praktické. Mám na mysli 100% sušené mléko, žádnou přiblblou „smetanu“ do kávy, creamer apod. Kolik toho dáte, to netuším. Až se k tomu dostanu já, dodám potřebné informace z praxe.
Rostlinné „mléko“ a „smetana“
Sójový nápoj. Šance pro vegany, kor když k tomu hrcnete agávový sirup, namísto medu. Tuhle verzi jsem zkoušela asi dvakrát, nebylo to vůbec zlé. Záleží na tom, jaký je váš přístup k sóje a její chuti. Mně občas pro zpestření nevadí, sic nepovažuji sójové mléko za zdravý zázrak. Na úkor sojového nápoje doporučuji ubrat vodu, nedá se to tak beztrestně ředit, jako plnotučné mléko.
Mandlový nápoj. Na tento experiment jsem použila neslazený mandlový nápoj od firmy Alpro, chcete-li konkrétnost, neb zde už bývá mezi výrobky značný rozdíl. Nutno upozornit, že mandlové mléko rovněž není možno ředit tak, jako kravské, protože jinak z toho máte naředěnou břečku a mandlovou chuť odpochodovanou v háji. Vše jsem proto v celém litru, který nevychází zrovna nejlevněji, vařila již od začátku. Zpestření to bylo zajímavé, navíc i s praženými mandlemi na zobání k tomu, ale jinak nic, co by stálo za více hříchů. Možná však bude mít někdo názor zcela jinačí. Navíc je dnes již k dostání o dost širší počet výrobků mandlovonápojového spektra ve vyšší kvalitě i procentuálním obsahu - jak jinak, než mandlí.
Rýžový nápoj. Nedoporučuji. Rýže zajistí sladivost (takže žádný cukr, med, nic), ovšem hrudkování je příšerné. V jedné části konvičky máte cucky rýžového škrobu, v druhé vodu. Příliš řídké, absolutní absence sametovosti, která je v Yogi zásadní. Nope. Zkoušela jsem více značek, hlavně Allnaturu.
Ovesný nápoj. Nezkoušela jsem, s ovsem se příliš nekamarádím. Tuto variantu jsem však v některých čajovnách již zahlédla v nabídníku. Pravděpodobně na tom něco bude. Zkuste, dejte vědět.
Rostlinná smetana (sójová, rýžová, mandlová). Vyzkoušeno pouze s mandlovou smetanou. Přiléváno do uvařeného koření s čajem. Výsledek prakticky stejný, jako u mandlového mléka. „Smetana“ je poněkud více koncentrovaná, takže se v konvičce naředila do hustoty mandlového nápoje.
Sušený rostlinný nápoj. (sójový, pohankový, rýžový…) Chutná, ale ne úplně nejzdravější alternativa. Většina sušených rostliných nápojů obsahuje hroudu ztužených tuků a glukózového sirupu. Ale občas… nač se bát. Mým favoritem je rýžový Zajíc (http://www.mogador.cz/ryzovy_napoj_zajic.html), toho jsem jedno období srala do tmavých slazených pu-erhů a černých čajů. Taková neřestná lahoda, než se mi z toho začalo dělat blbě.
ČAJE
Assam C.T.C. Hrubě zpracovaný čaj (Crushing - drcení, Tearing - trhání, Curling – rolování) indického původu, dostupný spíše v čajovnách a eshopech. Levný a výrazný, silný. Jak hovado, ale třeba já už to ani moc nevnímám. Používám jej nejčastěji,
Připravuje-li se mimochodem s mlékem a cukrem samostatně bez koření a dalšího dochucení, pak je znám jakožto „Čaj, čaj, čaj“.
Obyčejný Assam, Ceylon, whatever. Aneb verze pro studenty „nacpi tam, cokoliv co trochu odpovídá, a máš to zrovna po ruce“. Klidně i pytlíkový Pigi. Upřímně toto nevedu, ale prý se stává. Každopádně ceylonský čaj mohu doporučit, postupem času jsem mu v Yogi přišla na chuť snad i více, než Assamu C.T.C.
Kvalitní černý čaj se v Yogi zkrátka ztratí, nebo spíše - není mu umožněno projevit svůj mnohavrstvý potenciál. Takže obecně vícenálevové tipsovky (např. Jin Zhen) NE. Pokud vám jich tedy není líto a chcete si vyhodit z kopýtka.
Černý Gunpowder (Gunpowder Black). Naprosto skvělý výsledek, osobně mi chutnal i více, než Assam, ale po dvou baleních jsem jej znovu nekupovala. Nějak nebyla potřeba, je také dražší.
Ochucené / aromatizované černé čaje. Mandlový, vanilkový, karamelový... Vhodné, pokud chcete základní spektrum chuti posunout trochu jinam. Není odvěci použít na přípravu s mandlovým čajem mandlové mléko, karamelový osladit karamelem, uvařit vanilkový s vanilkovým (třeba sójovým) mlékem... Princip jasný, že.
Slyšela jsem, že někdo bez problému používá i Earl Grey. Tato představa se mi nejprve protivila, ale mám v plánu to odzkoušet.
NEČAJE
- náhražky, nikoliv doplňky čaje (takže ne, že do kotle k Assamu přihodíte Pampero)
Červený rooibos. Objev ruského imigranta, keřík z Afriky. Neobsahuje kofein, tudíž nepřináší žádný třes či kreativní nepohodu. Výrazné chuti, která je přirozeně sladká a medová. Často se připravuje samotný s medem nebo i s mlékem. (a to zas recept indy)
Maté pampero. Pražené maté. Hutné svíravé chuti s náznakem kouře. Osobně mi tak trochu připomíná kafe. Výsledné Yogi má drsný říz. Přidávám stejně, jako černý čaj.
SLADIDLA
Bílý cukr. Bílý jed, který vám doporučí většina čajovníků. (alespoň, co já se setkala) Na rozdíl od ostatních sladidel totiž neovlivňuje, ale pouze zvýrazňuje chuť hotového nápoje. Pokud tedy chcete šetřit, a vaše zdraví či přesvědčení nežádá nic jiného, jedná se o správnou volbu. Svědomí mnoha lidí na tom bude o něco lépe, použijí-li cukr třtinový. V rámci chuti se zde objeví lehký karamelový náznak.
Karamel. Jeví se to jako zajímavý nápad, který jsem zatím neměla příležitost odzkoušet. Pokud do toho někdo půjde dříve, nebo snad již máte zkušenost, pochlubte se. Jinak je to v plánu.
Med. Již jsem se o něm zmínila v základním článku. Diskutabilní, neboť při vyšších teplotách ztrácí své léčivé účinky. Dle ayurvédy začíná být při zahřátí nad 40 stupňů celsia dokonce toxický. Mezi yogaři jsem do dnešních dnů zaznamenala dva tábory – jsou ti, kteří vám jej s medem připraví automaticky, a ti, kterým se zkřiví huba. Med chuť čaje jakoby zastírá, zároveň jej ale musíte užít větší množství, aby nějaká sladkost vůbec vysvitla.
Agávový sirup. Modla veganů, hodně sladivý… Z praktického hlediska je dokonce výhodnější, nežli med. Jednak mu teplo neublíží, jednak silně sladí a neovlivňuje chuť nápoje. Takto se dá v dobrém srovnat s bílým cukrem - bohužel až tedy na cenu, která je vysoká.
Ostatní - datlový sirup (trochu orientální šmrnc) rýžový sirup (nevyzkoušeno, sladivost zde bude menší), javorový sirup (boží!), melasa (zajímavé, ale nedá se toho vypít tolik)
Existují samozřejmě i další možnosti, ale kupříkladu takové stévie nebo kokosového cukru bych se kvůli chuti vyvarovala, ale tož kdo chce...
Asketici se mohou jakémukoliv sladidlu vyhnout obloukem, ani to není špatné. Já na tento level také pomalu přistupuji.
Směs z čajovny. Pokud patříte mezi čajovnické štamgasty, a Yogi z vaší čajovny vám chutná, jednoduše se pozeptejte na prodej směsi koření, kterou používají. Já zbožňuju dobročajovnickou směsku.
Benkor. Jeden z favoritů. Kupuji ve zdravé výživě. Je to malý sáček 35g, mně to dá tak na 3 – 4 čaje (1l) dle nálady. Záchrana v případě aktuální finanční nouze za 40Kč, takže kupříkladu ideální i v případě, že jste tento nápoj dosud nezkoušeli, a nechcete kupovat větší balení. Koření je na drobnější kousky, má to grády, hodně je cítit kardamom.
Oxalis. Ten už je asi taky všude. Nevybavuji si moc obchodních center, kde bych na pobočku nenarazila. V této směsi znatelně dominuje skořice. Navzdory těm velkých kuličkám pepře, které někoho mohou na první pohled vyděsit, se řadí k těm jemnějším druhům koření na Yogi.
Vishnu nebo Agni odsaď - http://cejlonskekoreni.cz/. Obě varianty Masala čaje z jejich koření jsem odzkoušela na Čajomírfestu, a následně je prověřovala za domácích podmínek. Nu, navzdory nadějným vyhlídkám na post božské many mne po několika varech příliš neuchvátilo. Výsledné Yogi není špatné, ale osobně mi více chutná z prvních dvou zmiňovaných směsí.
A další? Pohledejte v krámcích s kořením, se zdravou výživou, na internetu. Dá se dohledat např. ještě YogiTea, co mě napadá. Mají hned několik upgradeovaných variant (choco, hm).
Je pochopitelně možné namíchat si vlastní směs - přidávat koření kousek po kousku, obměňovat druhy i poměry. To již vyžaduje jisté zkušenosti a dostatečné zásoby jednotlivých druhů, na síti se dají dohledat přesné údaje. U mě tento alchymistický počin vyčkává na lepší kuchyňské možnosti.
__________________________________________________________________
PŘÍDAVKY NAVÍC
Chilli. Nejlépe větší kousky, vločky (nikoli prášek). Jen dávejte bacha a sledujte stupeň pálivosti, abyste tam nechrstli více, než pár kousků např. takového Habanera.(vůbec se mi tím nikdy nepodařilo sobě a druhé pokusné osobě zleptat krk, vůůůbec) Zde opravdu opatrně, chilli je svině, a v tekutém skupenství obzvláště.
Kakao. Netřeba slov, prostě tam kdykoliv frkněte kakao.
Čokoláda. Věčná sláva budiž přána čoko-masale z Krulova doupěte, v těchto letech již dávno navěky uzavřeného. Možná se zde najde někdo, kdo tuto čajovnu též pamatuje. Moje srdce kuřákovo bude navíc navždy rozehřívat vzpomínka na tamější vodnice. No ale k tý čokoládě – chce to dobře rozpustnou, nejlépe na vaření. S kvalitní v tomhle ohledu haló neuděláte, to ji raději přikusujte k tomu. Bližší specifikace již záleží na preferenci jedince. (mléčná, hořká… zkusil by někdo bílou?)
pozn. zde, když vypustíte koření, když zbude černý čaj a mléko, získáte cosi, jako je tzv. Vzpomínku na Bombay z DČ.
Koření navíc. Občas dělávám, že k základní směsi koření přihodím nějakou samostatnou složku, která je v něm již obsažena, např. kuličky celého / nadrceného pepře, hřebíček, zázvor. Jedná se o celkem primitivní modifikaci, k níž nepotřebujete kořenící arzenál, a z nějakého důvodu chcete nějakou ze složek podpořit.
Alkohol. Rum. I po čajovnách se to dá najít.
__________________________________________________________________
CHLAZENÉ PODÁVÁNÍ
Studené Yogi. Varianta pro letní dny. Nápoj připravený dle chuti a požadavků necháme schladnout a uložíme na několik hodin do lednice. Pokud nechceme znehodnocovat účinky medu, zde se nabízí ta správná šance. Pro efekt můžete přihodit kostky ledu.
Spoustě lidem to chutná, mě ne.
Pokud chcete blbnout nadále – studené Yogi (spíše neslazené) umixujte jako smoothie s banánem.
pozn. je to dobré, ovšem vytrácí se nám zde většina žádoucích účinků, které působí v rámci servírování horkého nápoje. Tato varianta je v rozporu s ayurvédou (koneckonců, povrchně řečeno, s Yogi se motáme kolem Indie), která popíjení studených drinků vyloženě nedoporučuje. Ani během vysokých teplot není proto úplně od věci pít teplé nápoje. Na rozdíl od studených (ba přímo ledových) nedostávají tělo do šoku. Naopak jej podporují, aby samo začalo regulovat teplotu.
__________________________________________________________________
Pár poznámek na závěr
- bacha na tzv. Chai Latte, na které můžete natrefit především po kavárnách. S poctivým Yogi to nemá nic moc společného, je to lehčí, takřka instanční verze. Tímto jej nehaním, pouze upozorňuji, že není možné tyto dva počiny srovnávat. Na poctivější chuťovku můžete narazit v indických restauracích.
- směsice koření a čaje je používána opravdu všelijak. Do koláčů, sušenek, pudingů, zmrzlin…Není od věci na to občas někde narazit.
__________________________________________________________________
Kat Keith by snad jen k závěru učinila prohlášení, že byť je výčet rozsáhlý, možnosti nejsou vyčerpány. Jsou zde ještě taje, jež v tomto článku nepřišly ani ku zmínce, a které si buď vezmu do hrobu, do čajovny, nebo předám koťatům. A kdo kdy ke mně usedne na čaj, bude moci pouze hádat
Kozí mléko. Hubenější a lehce kyselejší (ne nijak zvláštně znatelně, ovšem) varianta. Zde záleží na vaší toleranci a kvalitě, v jaké mléko seženete. Čím větší hygiena na farmě, tím menší kozí pachuť, to je taková jednoduchá rovnice. Na to upozorňuji především proto, že by to mohlo spoustě lidem vadit. Já nic odpudivého v dosud kupovaném mléku nezaznamenala.
Smetana. Gurmánská hutná varianta, s níž už nemám žádnou zkušenost. Pokud se neobáváte tučných mléčných výrobků, proč ne. Experimentujte. Přidává se do Yogi zrovna tak, jako mléko, ale půl litr tam asi nechrtstnete. Na internetu jistě pohledáte nějaké konkrétní recepty.
Sušené mléko. Zatím neodzkoušeno, ale nebála bych se. Pokud jste instantně založení lidé, je to jistě praktické. Mám na mysli 100% sušené mléko, žádnou přiblblou „smetanu“ do kávy, creamer apod. Kolik toho dáte, to netuším. Až se k tomu dostanu já, dodám potřebné informace z praxe.
Rostlinné „mléko“ a „smetana“
Sójový nápoj. Šance pro vegany, kor když k tomu hrcnete agávový sirup, namísto medu. Tuhle verzi jsem zkoušela asi dvakrát, nebylo to vůbec zlé. Záleží na tom, jaký je váš přístup k sóje a její chuti. Mně občas pro zpestření nevadí, sic nepovažuji sójové mléko za zdravý zázrak. Na úkor sojového nápoje doporučuji ubrat vodu, nedá se to tak beztrestně ředit, jako plnotučné mléko.
Mandlový nápoj. Na tento experiment jsem použila neslazený mandlový nápoj od firmy Alpro, chcete-li konkrétnost, neb zde už bývá mezi výrobky značný rozdíl. Nutno upozornit, že mandlové mléko rovněž není možno ředit tak, jako kravské, protože jinak z toho máte naředěnou břečku a mandlovou chuť odpochodovanou v háji. Vše jsem proto v celém litru, který nevychází zrovna nejlevněji, vařila již od začátku. Zpestření to bylo zajímavé, navíc i s praženými mandlemi na zobání k tomu, ale jinak nic, co by stálo za více hříchů. Možná však bude mít někdo názor zcela jinačí. Navíc je dnes již k dostání o dost širší počet výrobků mandlovonápojového spektra ve vyšší kvalitě i procentuálním obsahu - jak jinak, než mandlí.
Rýžový nápoj. Nedoporučuji. Rýže zajistí sladivost (takže žádný cukr, med, nic), ovšem hrudkování je příšerné. V jedné části konvičky máte cucky rýžového škrobu, v druhé vodu. Příliš řídké, absolutní absence sametovosti, která je v Yogi zásadní. Nope. Zkoušela jsem více značek, hlavně Allnaturu.
Ovesný nápoj. Nezkoušela jsem, s ovsem se příliš nekamarádím. Tuto variantu jsem však v některých čajovnách již zahlédla v nabídníku. Pravděpodobně na tom něco bude. Zkuste, dejte vědět.
Rostlinná smetana (sójová, rýžová, mandlová). Vyzkoušeno pouze s mandlovou smetanou. Přiléváno do uvařeného koření s čajem. Výsledek prakticky stejný, jako u mandlového mléka. „Smetana“ je poněkud více koncentrovaná, takže se v konvičce naředila do hustoty mandlového nápoje.
Sušený rostlinný nápoj. (sójový, pohankový, rýžový…) Chutná, ale ne úplně nejzdravější alternativa. Většina sušených rostliných nápojů obsahuje hroudu ztužených tuků a glukózového sirupu. Ale občas… nač se bát. Mým favoritem je rýžový Zajíc (http://www.mogador.cz/ryzovy_napoj_zajic.html), toho jsem jedno období srala do tmavých slazených pu-erhů a černých čajů. Taková neřestná lahoda, než se mi z toho začalo dělat blbě.
_____________________________________________________________
Ceylonský čaj z DČ
(Adam's Peak nebo Tiger River, již nepamatuji, každopádně mezi nimi už ten rozdíl ve výsledku znát není)
ČAJE
Assam C.T.C. Hrubě zpracovaný čaj (Crushing - drcení, Tearing - trhání, Curling – rolování) indického původu, dostupný spíše v čajovnách a eshopech. Levný a výrazný, silný. Jak hovado, ale třeba já už to ani moc nevnímám. Používám jej nejčastěji,
Připravuje-li se mimochodem s mlékem a cukrem samostatně bez koření a dalšího dochucení, pak je znám jakožto „Čaj, čaj, čaj“.
Obyčejný Assam, Ceylon, whatever. Aneb verze pro studenty „nacpi tam, cokoliv co trochu odpovídá, a máš to zrovna po ruce“. Klidně i pytlíkový Pigi. Upřímně toto nevedu, ale prý se stává. Každopádně ceylonský čaj mohu doporučit, postupem času jsem mu v Yogi přišla na chuť snad i více, než Assamu C.T.C.
Kvalitní černý čaj se v Yogi zkrátka ztratí, nebo spíše - není mu umožněno projevit svůj mnohavrstvý potenciál. Takže obecně vícenálevové tipsovky (např. Jin Zhen) NE. Pokud vám jich tedy není líto a chcete si vyhodit z kopýtka.
Černý Gunpowder (Gunpowder Black). Naprosto skvělý výsledek, osobně mi chutnal i více, než Assam, ale po dvou baleních jsem jej znovu nekupovala. Nějak nebyla potřeba, je také dražší.
Ochucené / aromatizované černé čaje. Mandlový, vanilkový, karamelový... Vhodné, pokud chcete základní spektrum chuti posunout trochu jinam. Není odvěci použít na přípravu s mandlovým čajem mandlové mléko, karamelový osladit karamelem, uvařit vanilkový s vanilkovým (třeba sójovým) mlékem... Princip jasný, že.
Slyšela jsem, že někdo bez problému používá i Earl Grey. Tato představa se mi nejprve protivila, ale mám v plánu to odzkoušet.
__________________________________________________________________
NEČAJE
- náhražky, nikoliv doplňky čaje (takže ne, že do kotle k Assamu přihodíte Pampero)
Červený rooibos. Objev ruského imigranta, keřík z Afriky. Neobsahuje kofein, tudíž nepřináší žádný třes či kreativní nepohodu. Výrazné chuti, která je přirozeně sladká a medová. Často se připravuje samotný s medem nebo i s mlékem. (a to zas recept indy)
Maté pampero. Pražené maté. Hutné svíravé chuti s náznakem kouře. Osobně mi tak trochu připomíná kafe. Výsledné Yogi má drsný říz. Přidávám stejně, jako černý čaj.
__________________________________________________________________
Bílý cukr. Bílý jed, který vám doporučí většina čajovníků. (alespoň, co já se setkala) Na rozdíl od ostatních sladidel totiž neovlivňuje, ale pouze zvýrazňuje chuť hotového nápoje. Pokud tedy chcete šetřit, a vaše zdraví či přesvědčení nežádá nic jiného, jedná se o správnou volbu. Svědomí mnoha lidí na tom bude o něco lépe, použijí-li cukr třtinový. V rámci chuti se zde objeví lehký karamelový náznak.
Karamel. Jeví se to jako zajímavý nápad, který jsem zatím neměla příležitost odzkoušet. Pokud do toho někdo půjde dříve, nebo snad již máte zkušenost, pochlubte se. Jinak je to v plánu.
Med. Již jsem se o něm zmínila v základním článku. Diskutabilní, neboť při vyšších teplotách ztrácí své léčivé účinky. Dle ayurvédy začíná být při zahřátí nad 40 stupňů celsia dokonce toxický. Mezi yogaři jsem do dnešních dnů zaznamenala dva tábory – jsou ti, kteří vám jej s medem připraví automaticky, a ti, kterým se zkřiví huba. Med chuť čaje jakoby zastírá, zároveň jej ale musíte užít větší množství, aby nějaká sladkost vůbec vysvitla.
Agávový sirup. Modla veganů, hodně sladivý… Z praktického hlediska je dokonce výhodnější, nežli med. Jednak mu teplo neublíží, jednak silně sladí a neovlivňuje chuť nápoje. Takto se dá v dobrém srovnat s bílým cukrem - bohužel až tedy na cenu, která je vysoká.
Ostatní - datlový sirup (trochu orientální šmrnc) rýžový sirup (nevyzkoušeno, sladivost zde bude menší), javorový sirup (boží!), melasa (zajímavé, ale nedá se toho vypít tolik)
Existují samozřejmě i další možnosti, ale kupříkladu takové stévie nebo kokosového cukru bych se kvůli chuti vyvarovala, ale tož kdo chce...
Asketici se mohou jakémukoliv sladidlu vyhnout obloukem, ani to není špatné. Já na tento level také pomalu přistupuji.
__________________________________________________________________
směs Bio Ajurvédský čaj od Oxalisu
KOŘENÍ
Směs z čajovny. Pokud patříte mezi čajovnické štamgasty, a Yogi z vaší čajovny vám chutná, jednoduše se pozeptejte na prodej směsi koření, kterou používají. Já zbožňuju dobročajovnickou směsku.
Benkor. Jeden z favoritů. Kupuji ve zdravé výživě. Je to malý sáček 35g, mně to dá tak na 3 – 4 čaje (1l) dle nálady. Záchrana v případě aktuální finanční nouze za 40Kč, takže kupříkladu ideální i v případě, že jste tento nápoj dosud nezkoušeli, a nechcete kupovat větší balení. Koření je na drobnější kousky, má to grády, hodně je cítit kardamom.
Oxalis. Ten už je asi taky všude. Nevybavuji si moc obchodních center, kde bych na pobočku nenarazila. V této směsi znatelně dominuje skořice. Navzdory těm velkých kuličkám pepře, které někoho mohou na první pohled vyděsit, se řadí k těm jemnějším druhům koření na Yogi.
Vishnu nebo Agni odsaď - http://cejlonskekoreni.cz/. Obě varianty Masala čaje z jejich koření jsem odzkoušela na Čajomírfestu, a následně je prověřovala za domácích podmínek. Nu, navzdory nadějným vyhlídkám na post božské many mne po několika varech příliš neuchvátilo. Výsledné Yogi není špatné, ale osobně mi více chutná z prvních dvou zmiňovaných směsí.
A další? Pohledejte v krámcích s kořením, se zdravou výživou, na internetu. Dá se dohledat např. ještě YogiTea, co mě napadá. Mají hned několik upgradeovaných variant (choco, hm).
Je pochopitelně možné namíchat si vlastní směs - přidávat koření kousek po kousku, obměňovat druhy i poměry. To již vyžaduje jisté zkušenosti a dostatečné zásoby jednotlivých druhů, na síti se dají dohledat přesné údaje. U mě tento alchymistický počin vyčkává na lepší kuchyňské možnosti.
__________________________________________________________________
PŘÍDAVKY NAVÍC
Chilli. Nejlépe větší kousky, vločky (nikoli prášek). Jen dávejte bacha a sledujte stupeň pálivosti, abyste tam nechrstli více, než pár kousků např. takového Habanera.
Kakao. Netřeba slov, prostě tam kdykoliv frkněte kakao.
Čokoláda. Věčná sláva budiž přána čoko-masale z Krulova doupěte, v těchto letech již dávno navěky uzavřeného. Možná se zde najde někdo, kdo tuto čajovnu též pamatuje. Moje srdce kuřákovo bude navíc navždy rozehřívat vzpomínka na tamější vodnice. No ale k tý čokoládě – chce to dobře rozpustnou, nejlépe na vaření. S kvalitní v tomhle ohledu haló neuděláte, to ji raději přikusujte k tomu. Bližší specifikace již záleží na preferenci jedince. (mléčná, hořká… zkusil by někdo bílou?)
pozn. zde, když vypustíte koření, když zbude černý čaj a mléko, získáte cosi, jako je tzv. Vzpomínku na Bombay z DČ.
Koření navíc. Občas dělávám, že k základní směsi koření přihodím nějakou samostatnou složku, která je v něm již obsažena, např. kuličky celého / nadrceného pepře, hřebíček, zázvor. Jedná se o celkem primitivní modifikaci, k níž nepotřebujete kořenící arzenál, a z nějakého důvodu chcete nějakou ze složek podpořit.
Alkohol. Rum. I po čajovnách se to dá najít.
__________________________________________________________________
CHLAZENÉ PODÁVÁNÍ
Studené Yogi. Varianta pro letní dny. Nápoj připravený dle chuti a požadavků necháme schladnout a uložíme na několik hodin do lednice. Pokud nechceme znehodnocovat účinky medu, zde se nabízí ta správná šance. Pro efekt můžete přihodit kostky ledu.
Spoustě lidem to chutná, mě ne.
Pokud chcete blbnout nadále – studené Yogi (spíše neslazené) umixujte jako smoothie s banánem.
pozn. je to dobré, ovšem vytrácí se nám zde většina žádoucích účinků, které působí v rámci servírování horkého nápoje. Tato varianta je v rozporu s ayurvédou (koneckonců, povrchně řečeno, s Yogi se motáme kolem Indie), která popíjení studených drinků vyloženě nedoporučuje. Ani během vysokých teplot není proto úplně od věci pít teplé nápoje. Na rozdíl od studených (ba přímo ledových) nedostávají tělo do šoku. Naopak jej podporují, aby samo začalo regulovat teplotu.
__________________________________________________________________
- bacha na tzv. Chai Latte, na které můžete natrefit především po kavárnách. S poctivým Yogi to nemá nic moc společného, je to lehčí, takřka instanční verze. Tímto jej nehaním, pouze upozorňuji, že není možné tyto dva počiny srovnávat. Na poctivější chuťovku můžete narazit v indických restauracích.
- směsice koření a čaje je používána opravdu všelijak. Do koláčů, sušenek, pudingů, zmrzlin…Není od věci na to občas někde narazit.
__________________________________________________________________
Kat Keith by snad jen k závěru učinila prohlášení, že byť je výčet rozsáhlý, možnosti nejsou vyčerpány. Jsou zde ještě taje, jež v tomto článku nepřišly ani ku zmínce, a které si buď vezmu do hrobu, do čajovny, nebo předám koťatům. A kdo kdy ke mně usedne na čaj, bude moci pouze hádat
Žádné komentáře:
Okomentovat