Yogi II.

Jednotlivé složky a alternativy

Yogi je příjemně variabilním nápojem pro experimentování. Já už s ním vymýšlela kde co, a zde přináším dosavadní výsledky. Nemohu pravděpodobně říci, že bych některou z inovovaných variant měla mnohem raději, nežli klasickou verzi. Přesto ale, každá z nich nabízí zajímavé zpestření.

Uvádím zde i možnosti, které jsem nevyzkoušela, ale přišly mi na mysl. (směle do toho)

Pro přehled ještě jednou, jaké že jsou vlastně základní složky receptu, jež je uveden v prvním článku o Yogi - voda (pochopitelně), mléko (předpokládejme, že kravské je klasika), směs koření, černý čaj, med. 

 A nyní k různorodým obměnám...

Základní recept zůstává stejný

Yogi I.

... Yogi Masala, Dáta Masala, Masala, Masala Chai, Chai, Jogi čaj, Indický bílý čaj…

Názvů mnoho, čaj jen jeden. Mezi čajovnami i jednotlivci panuje nesoulad, jak že se ten sladký nápoj z černého čaje a koření nazývá. „A jestliže je to Yogi, co je potom Masala?“

Někdo tvrdí, že Yogi je mnohem chudší variantou Dáta Masala koření pro přípravu tohoto čaje. Jiní stojí za tím, že Masala je pouze koření (což odpovídá doslovnému překladu), a Yogi je již hotový nápoj s čajem a mlékem. Dále je možné setkat se s tvrzením, že Yogi je bez mléka, Dáta Masala s mlékem nebo také, že ve složení Yogi jest zastoupen pepř černý, kdežto v Masale bílý… Zkrátka bordel. Třebas ho jednou někdo uklidí.
Asi ne.

Troška pro úvod.

Čarodějku na procházce v háji uštkly zmije, všichni hadi pochcípali, ale vědma žije.

Nemohu si pomoci. Rýmovačku vy-možná-víte-odkud (a jestli ano, máte body k dobru) jsem přidala do prvního zkušebního článku, abych viděla, jestli to jakože funguje. Funguje. A přesto si ji tady ponechám, leč vlastně s tématem blogu nemá co do činění. Cítím v tom jistou spřízněnost a podtext. Memento mori.

Zanechme však mystifikací, a pojďme k věci. Jsem takovej malej čajomilec a dýmkař. Mám svůj přístup.
 Ani s jedním si nedělám těžkou hlavu, žádný nabiflovaný profesionál, nedělám vše správně, podle etikety a tradičních zásad. Stále se učím, přijímám a případně modifikuji dle svého. Proto prosím, počítejte s tím.

S čajem a dýmkami jsem začala prakticky souběžně. Má první návštěva čajovny zahrnovala obojí. Přesto mám však u čajů samotných razantní náskok. Netrvalo totiž dlouho, kdy jsem od prvního zaujetí pořídila vlastní gaiwan, termosku, a zakoupila nějaký ten oolong z Oxalisu (položte ty šutry). Začali první domácí seance, výlety po čajovnách. A hlavně, měla jsem se od koho učit.

S dýmkami to šlo pomaleji. Objednávaly se spíše na srazech nebo při svátečních příležitostech (dneska je pondělí!... prostě pondělí, no, dáme dýmku.) a upřímně mne tehdy moc nezajímal ani tabák (jenom příchuť), ani typ dýmky a další záležitosti. Hlavně, že to dýmilo, chutnalo a byla sranda. Domácí dýmka přišla až při příležitosti vlastního doupěte. Žel, zrovna v naprosto vyprahlém tabákovém období, tabákové krizi které stále víceméně přetrvává. Sotva jsem se začala orientovat v přehledu značek a příchutí, vyhlédla si své favority na na TU objednávku, byly fuč. Stane se. A dá se řešit, jen nebejt línej.

A o tomto by to tedy jakože bylo, chápem. Sem-tam nějaké návody, recenze, fotky, co napadne.

Pár blogů, o zcela jiných tématech, ještě na démonickém (a démonizovaném) blog.cz, jsem již kdysi spřádala. Nyní je jim konec, posloužily dobře. Proto uvidím, jak to pošlape s blogspotem, a jestli se to nějak rozumně rozvine.

Tímto dávám také na vědomí, že stránky jsou v rozvoji, tedy nejedná se o konečnou variantu, hlavně co se ohledně grafické podoby a rozřazení týče.

Danke schön.